Červen 2008

Část 17.

25. června 2008 v 16:00 | Janya |  Sasuke a já
Po boji Simona pomohla Shionku na nohy, ale Shionko trhnul rukou, že to zvládne sám. A bylo na něm vidět, že je naštvaný, že ho porazila holka….
A já jsem se rozloučila s Fridchem a šla jsem za Simonou…
"Tak co??" zeptala jsem se protože jsme nevěděla kdo vyhrál
"No co….vyhrála jsem a Shionko je naštvaný.." řekla Simona s úsměvem na rtech
"Já nejsem naštvaný!!!!!!!!" protestoval Shionko
"A co tedy???" zeptala se Simona
"Jen rozhozený.." řekl potichu Shionko
"A kde jsou Gaara a Sasuke???" zeptala jsem se
"Gaara a Sasuke???? Tak Sasuke se spakoval hned ..a Gaara nevím někde tu možná ještě bude…" řekl s nezájmem Shionko
"Všude jsem vás hledal!!!" křičel hlas za námi, který patřil Kiklovi
"A proč??" zeptala jsem se udiveně
"Gaara zmizel ještě včera mi říkal, že tady počká na vás,ale když jsem šel k němu do pokoje byl celý rozházený a spousta krve…" odpověděl vyčerpaně…
"Cooooooo???" nechtěli jsme věřit
"No říkám vám tu že Gaara zmizel!" zopakoval nám stručně Kikl
"My víme zas tak blbý nejsme…!" vyjekla jsem na Kikla
"Jo??? nezdá se…" řekl Shionko s úšklebkem
"Ty…já ..tě …." nestačila jsem doříct a Simona mu dala pěstí a udělal takový krásný oblouček od nás až k dalekému stromu….
"To jsi zase nemusela…" řekla jsem Simoně s údivem
"Ale musela…." řekla Simona s úsměvem
"Ehmmm…..Holky???" přišel k nám Johny.
"Johny??? Kde jsi byl celou dobu??" zeptala jsem se
"Mimo vesnici a objevil jsem něco co vás nepotěší.." řekl a naklonil se na bok při tom mu ze zad spadl Gaara v bezvědomí
"Gaaro!!!!!!!!!" vykřikla jsem
"Co mu je???? Co se stalo a kde?????" ptala jsem se Johnyho, který poprvé věděl víc než já
"No to tě asi nepotěším…ale nevím to určitě……." Johny nám to nechtěl říct
"Tak dělej!!!!!!!!" řekla Simona…
"No Gaara šel za Sasukem byl celý od krve….a říkal něco na Sasukeho v smyslu že zradil a jestli se za to nestydí… no ale to Sasukeho naštvalo a pak začal boj a jak už Gaara byl zranění tak to nevydržel a Sasuke mu potom řekl něco jako tohle 'Já nesnáším všechny a proto je musím zabít' jak to dořekl zježila se mi srst od jeho hlasu" vyprávěl nám Johny mezitím co jsem uzdravovala Gaaru
"To by Sasuke neudělal" rozbrečela jsem se a zkoušela ho obhajovat
"Mě se nezdál od začátku co jsem ho poznala" řekla mi Simona
"Občas jsem ho sledoval když jsi s ním nebyla a řekl bych že konečně ukázal svou pravou tvář…" řekl mi Johny a objal mě svou tlapou
"Ne…to není pr.."
"Je…musíš se s tím smířit..i Saly ho neměl rád" řekl Johny když mě přerušil
"Ne..já tomu nevěřím.." řekla jsem a utekla…
"Jano počkej!!!!!!!!!" křičela za mnou Simona a Johny
"To ne jestli se nám ztratí a objeví Sasukeho tak se může stát něco moc zlého…ona by Sasukemu neublížila ale on jí jo…honem" diktovala Simona
"Ten hajz* .. jestli uděláš něco Janě tak si mě nepřej" říkala si Simona pro sebe
……………………………………………………………………………..
Běžela jsem lesem chtějíc utéct světu..ale nešlo to a tak jsem si sedla na kámen u řeky..
"Ne to není pravda ne…… vždyť takový jsi nebyl…Néééééééééééééééé" nevěřila jsem
"Ale ano byl…" řekl Sasuke který mě sledoval
"Čekal jsem na tuto dobu celou věčnost!!!" řekl s psychopatickým smíchem
"Sasuke…co je s tebou???" stoupla jsem si se slzami v očích
"Se mnou?? Akorát ty jsi byla zaslepena a tím líp pro mě…čekal jsem na tuto chvíli dost dlouho…" řekl Sasuke a mě to ranilo
"O jaké chvíli pořád mluvíš???" zeptala jsem se ho a pořád jsem plakal
"O té chvíli kdy si seberu tvojí sílu….a budu mocný a Simona je hned druhá na řadě.." řekl zase s psychopatickým smíchem
"Jak???" nevěřila jsem že Sasuke je v skutku takový
"Zabiju tě a Simonu taky!!!!!!!!" zařval na mě
"Ne…ne…to nejsi ty.." říkala jsem
"Ale ano smiř se s tím a teď se i rozluč se životem a za chvíli tam za tebou pošlu i Simonu.." řekl a rozběhl se na mě
"NEEEEEEEEEEEEE"…zařvala jsem
Sasuke se na mě vrhnul kopl mě a já odlítla a spadla jsem na strom ale ten strom mi propíchnul břicho s větví…
"Ááá" vyjekla jsem bolestí
Rychle jsem tu větev ze sebe vytáhla a náhle mi problesklo hlavou že chce zabít i Simonu…
"To ti nedovolím leda přes MOJÍ MRTVOLU!!!!!" vyjekla jsem na Sasukeho
A Thomas mi byl nápomocen pučil mi svou sílu (Thomas můj démon) Náhle mi úplně zrudly vlasy a začal se kolem mě dělat oheň, zrudly mi oči až do krvavě červené a nezůstala mi tam vidět ani čočka..
"To ti nedovolím" říkala jsem šeptem
Sasuke udělal ohnivou kouli ale ta mu nebyla moc platná když kolem mě byl taky oheň
"sakra…" řekl Sasuke
Já jsem udělala pečeť a náhle se kolem Sasukeho vytvořili lvi a každý jiný jeden z blesku druhý z ohně a tak dál bylo jich 5
Sasuke s nimi bojoval a probojoval se ke mně pak mě seknul s kunaiem do břicha jako tehdy démon Klaudy do oblasti žeber….
Mě to nic ale nedělalo nebolelo mě to. Vrazila jsem Sasukemu facku ale uhnul srazil mě na zem a chtěl mě zabodnout ale řekl poslední slovo pro mě
"Zemři" a vrazil mi nůž do srdce………….. naposledy jsem vydechla
"Nééééééééééééééé" zařvala Simona a vrazila nůž Sasukemu do srdce
"Takhle to nemělo dopadnou" řekl Sasuke v posledním dechu a zemřel
"Jano tohle mi nedělej!!!!!!!!" křičela Simona na mé bezvládné tělo
Rozbrečela se…tohle si nepředstavovala…takhle ne
Odnesli mé tělo do skryté vesnice stínů…
Smažili se do mého těla vrátit mého ducha, ale nešlo to….
Byl smutek další dva dny nesli mé tělo do skryté listové vesnice, třetí den jsem měla pohřeb…...



Omg...XD

22. června 2008 v 18:26 | Janya |  Diplomy

Část 16.

19. června 2008 v 18:42 | Janya |  Sasuke a já
rychle jsme si se Simonou stoupli na vodu do útočné pozice..(stoupli na vodu: využitím své chakry můžete kolmě jít po stromě a i zároveň chodit po vodě..)
"Ale tak se mi to přece nezdálo někdo k nám zabloudil" řekl pošklebující se ninja, vypadá to ,že on je jejich velitel
"Co tu chcete???" zeptala jsem se
"My???…to spíš vy co tu chcete" odsekl ninja…
"My jdeme do skryté vesnice stínů" odpověděla Simona
"To je ,ale náhoda zrovna od tamtu jsme…" řekl nepříjemným hlasem jejich velitel
"A co tam chcete…??..??...??...??...??...??" zeptal se ….
"Jdeme vám pomoct, protože nás požádal váš Hokage.." řekla jsem, pořád stojící se Simonou polonahá na vodě
"Hokage??? on je tu s vámi???" podivil se jejich velitel
"Jo…" řekla Simona
Měla jsem pocit, že tím ninjům nestačilo, že už jsem polonahý, ale že nás ještě svlíkali očima
"Ehm…mohli bychom se obléci??" zeptala jsem se
"No mě se to takhle líbí….že jo kluci..??" řekl jejich velitel
"Joooooo" řekli kluci…
"PERVERZÁKU" vyjekli jsme se Simonou najednou na jejich velitele
"Tak hele holčinu, pozor na vaše hezké pusinky, přece by jste nechtěl mít na nich modřiny" rozčílil se jejich velitel
"No tak to bych chtěla vidět…" řekla Simona
"Jsme dvě.." dodala jsem
"Nerozčiluj te mě!!!!!" vyjekl na nás jejich velitel
Já jsem ovšem nečekala, než nás jejich velitel požádá konečně, abychom se oblíkli, a tak jsem mávla rukou a jeden z mích věrných orlů mě a Simoně přinesl oblečení, které tam bylo na hromádce u vodopádu…
Rychle jsem se oblékli a stáli pořád v bojovné pozici, jako všichni kolem nás
"Jano, Simono!!!!! Kde jste" křičel na nás Johny, a když viděl vodopád přišel k němu přelezl přes stromy a najednou to všechno viděl
"Johny????" podivila jsem se
"Co to sakra je???" vyjekl jejich velitel
"To je náš kamarád" řekla jsem veliteli
Za Johnym však, ale přišel i Kikl…
"Shionko.(šjonko).co tady děláte???" podivil se Kikl
"Čest a sláva našemu Hokage" řekl Shionko a poklonil se a všichni ostatní taky, kdo tam přišli s ním…
"Co tady děláte??" zeptal se ještě jednou Kikl
"My jsme vás šli hledat a narazili jsem na tyhle dvě drzé holky.." řekl údajný Shionko
"Já ti dám drzí!!!!" vyjekla jsem na Shionka a šla jsem k němu s pěstí…
"Ne ne ne Jano uklidni se…" řekl Kikl a skočil před Shionka…
"Já nevím, kdo na nás koukal asi půl hodiny, jak stojíme polonahý nad vodou…!!!!" odsekla jsem
"No co, ale pohled to byl hezký.." zašklebil se Shionko ,jakmile to dořekl flákla jsem mu pěstí a on odletěl na protější strom..
Shionko byl asi tak stejně starý jako Já a Simona možná byl o rok nebo dva roky starší…
"Nějaký drzí nemyslíš???" řekla Simona a přišla ke mně…
Ale to se Shionko naštval a udělal nějakou pečeť, já poznala, že je to pečeť ohnivé koule..
A taky, že jo.. rychle jsem udělala hmat na dvouhlavého vodního draka a bylo po ohnivé kouli..
"Nechte toho!!!!!!!" zakřičel Kikl
"Omlouvám se..ale oni si začali.." řekl Shionko
"To není pravda…!!!!!" vyjekla Simona
"Nebudu to tu řešit, kdo má pravdu!!!!!!!!" řekl Kikl přísným hlasem…
"Jdeme se vrátit domů" řekl Kikl, samozřejmě, že myslel k němu domů né do skryté listové vesnice…
Když už jsme konečně došli do skryté stínové vesnice.. dali jsme si odpočinek..Kikl nám ukázal, kde budeme mít pokoje..a tak jsme si zdřímli…
"Co si myslíš o tom Shionku??" zeptala se mě Simona
"Nic hezkého.." odpověděla jsem "A co ty??"
"No já nevím…pravdu rozhodně neměl, ale umí dobře s ohněm ..viděla jsi jak vytvořil tu ohnivou kouli ten tvar to množství chakry to bylo hezký…takhle to umíme jen my.." řekla Simona
"No jo uměl to dobře, ale měl počítat s tím, když jsme u vody nemůže používat oheň, to je pitomost.." řekla jsem
"Co když umí jenom ovládat oheň??" zeptala se mě Simona
"Tak to už je jeho problém, ale měl myslet na to, že má velkou nevýhodu.." řekla jsem a lehla jsem si do postele…
Najednou někdo zaťukal na dveře…
"Dále" řekla Simona
Vstoupil Shionko a v ruce držel nějaký košík a nebyl zrovna nějak nadšený..
"Ty???" podivila se Simona, ale zároveň bylo vidět, že to řekla s odporem
"Hokage mě poslal abych vám přinesl jídlo" řekl, hodil košík Simoně do rukou a zašklebil se jak se mu to nelíbí..
"Ale nezvykej te si na tohle.." dodal zašklebil se a odešel..
"To je ale hajz*" řekla Simona…
"To mi říkat nemusíš.." řekla jsem Simoně
Simona se koukla do košíku a rozdělila jídlo, když jsme se najedli, vyrazili jsme na procházku a na obhlídku vesnice…
"Kikl měl pravdu nikdo na nás nekoukl přívětivým okem" řekla jsem
"Všichni nás nenávidí.." dodala Simona
"Hele tamhle je ten Shionko… jdeme se kouknout co tam dělají" řekla Simona
"Jasně" odpověděla jsem
Koukli jsme se za roh a viděli jsme nějaké bojiště a Shionko učil své vojáky poslušnosti..
Vylezli jsme zpoza rohu a šli si sednou na lavičku, abychom měli pohodlí..
"Co tu děláte..??" zeptal se pohrdavým hlasem Shionko…
"Jsme na procházce.." řekla jsem..
"Odejděte od tuď !!!" řekl nám výhružným hlasem Shionko..
"Ani náhodou.." řekla Simona, ale to už jsme Shionka pořádně naštvali..
"Jak chcete.." řekl udělal zase nějakou pečeť a začal boj..jeho vojáci se radši schovali..
"Simono jdeme do toho??" zeptala jsem se
"Jasně.." odpověděla Simona
K Shionku se připojil ještě jeden kluk aby to bylo dva na dva..
Shionko si vzal Simonu a já bojovala s jeho podřízením jak jsem zjistila..
SHIONKO A SIMONA… JEJICH BOJ
Shionko udělal pečeť ohnivého draka, ale to asi neznal Simonu..ani nemohl znát a bylo to vidět..
Simona mávla rukou od hlavy ,dotkla se čela, až po břicho…a drak rázem zmizel pod Simoniným drakem z větru… Shionko stál překvapený, nikdy neviděl formující se vítr..
Vzpamatoval se a udělal ohnivou kouli..drak se postavil před Simonu do útočné pozice…koule se blížila a drak vyčkával jak na svojí kořist…když koule byla skoro u něj, vyskočil a z draka se udělalo tornádo a koule se rozpadla a zbyl z ní jenom kouř..tornádo ustalo a zformovalo se zpátky do draka… Shionko to měl předem prohraný, ale nadal se…. vytvořil ohnivého draka a draci se pustili do sebe ..Simona u svého draka přidala rychlost větru a ohnivý drak neměl šanci.. došlo na boj z blízka …Shionko běžel a vytáhl kunai a hodil ho po Simoně..Simona hbitá jak myška uhnula bez námahy a flákla jednu Shionku do břicha s přídavkem chakry ta udělala v jeho těle zmatek takže nemohl využívat chakru a to už měl prohraný…Simona mávla jednou rukou a vítr ho odrazil a přistál na zdi budovy…Boj byl u konce a Simona běžela k Shionkovi aby zjistila jak mu je…………………..
PODŘÍZENÝ SHIONKA A JÁ …
Podřízený Shionka se jmenoval Fridch….(Fridš)
Ten uměl používat zase jenom vodu…Udělal nějaké ty pečetě a vytvořil dvě vodní tornáda proti vodě jsme použila blesk, protože s ohněm by to byl rychlí zápas a to jsem nechtěla…
Vytvořila jsem bleskového Lva , tornáda sice uhýbali a blížili se ke mně, ale kdo nezná kočičí hravost a mrštnost…??:…. můj lev zařval a tornáda se rozklepali malinko jinak a tím ztratili turbulenci na jednu stranu a rozplynuli se na louži pod lví tlakovou vlnou….
Chlap se nevzdával a udělal vodního "psa" nebo něco podobného psu.. a jak už to bývá já se nevzdávám lehce…. Lev se vrhnul na "psa" a začal boj mezi zvířaty, ale můj lev obklopil psa blesky a voda je vodičem, tak se malinko pod nátlakem blesku rozprskl a vznikl takový malí déšť, (protože blesk se pokouší dostat do země po nejkratší cestě ,ale tenhle blesk ten se také pokouší dostat do země, ale stačí tornádo a točí se v tornádu i když podle odstředivosti by měl..no radši nic.... ale jak se voda v tom "psu" otáčela, aby měla nějaký stálí tvar, tak nedovolila blesku projít do země a tak se v "psovi" hromadilo čím dál víc blesku až pak prasknul jako balónek když do něj nafoukáte hodně vzduchu)
a bylo po "psovi" a jako u Simony došlo na boj z blízka. kluk běžel proti mně a já po něm hodila kunai, ale zadržel ho clonou vody, kterou vytvořil aby ho chránila čelně…
Rozběhla jsem se a ztratila jsem se z jeho očí běžela jsem tak rychle, že mě neviděl…dorážela jsem, ale on nevěděl odkud, protože mě neviděl.. nakonec jsme zastavila za jeho zádi než se stačil otočit, pustila jsme do něj mojí várku blesku a skácel se k zemi…pak jsme mu pomohla na nohy a řekla, jsme mu ,že bojoval velmi statečně…on mi poděkoval a řekl že bojuji velmi dobře……………………………………………………………………………………



Část 15.

15. června 2008 v 14:24 | Janya |  Sasuke a já
"Jo to je nový opatření….protože se k nám dostala nějaká cizí myš" odpověděl Saly…já chápala že tou myší myslí nějakého člověka
"Kvůli myši jste museli postavit další pasti??" podivil se Johny
"Johny on nemyslel myš jako myš" odpověděla mu šeptem Simona
"Kde je ta myš??" zeptala jsem se
"Ve vězení čekali jsem na tebe…..ty uděláš rozsudek za jeho činy" řekl Saly
"Vy chcete odsoudit potkana????" zeptal se Johny
"Jakého potkana??" zeptala jsem se
"No když to není myš jako myš tak to bude potkan ne????" zeptal se Johny
"Jo..takhle…ne to není potkan je to člověk" odpověděla jsem Johnymu
"Člověk???...aha tak takhle jsi myslela to že není to myš jako myš" povídal si spíš Johny sám pro sebe
"A kdo to je???" zeptala se Simona
"Jméno neznámé" odpověděla jsem
"Můžu jít s tebou se kouknout??" zeptala se Simona
"Dobře" odpověděla jsem
"Já já já chci jít taky!!!!" Johny nenechal dlouho čekat na sebe
"Dobře pojďte" řekla jsem a vyrazila k vězení….
Když jsme dorazili před dveře věznice slyšela jsem pořádně nadávat toho který byl ve vnitř. Myslím že se mi do toho vězení ani nechtělo, stačilo mi to co jsem slyšela.
"Tak pojď už tě čekáme! Myslel jsem že přijdeš dřív.." uvítal mě Maxwell který tak ještě mžoural očima, bylo vidět jak před chvíli vstal.
"Jo no jsem se zdržela malinko na cestě.." odpověděla jsem
"To je Maxwell???" pošeptala mi Simona do ucha
"Jo to je Maxwell" opověděla jsem
"To mi chceš namluvit že tohle zvíře tě nesežralo a ještě se sním kamarádíš???"pošeptala mi zase Simona
"Jo….Proč???"podivila jsem se že by mi Simona nevěřila
"Ehm..no když na něj koukám nenapadají mě milé myšlenky" řekla Simona
"A jaké" pošeptala jsem zase Simoně a Maxwell byl nesvůj s toho šeptání
"Něco jako, rozzuřený vlk, poslední hodina na rozloučení, odchod na jiný svět…" Simona by pokračovala pokud by nás nevyrušil Johny
"Ehmmmm…JJ..an…o????? Jáá….mm..áá..m….…st..r..a.ch…...z.z......nn..ě.h..oo" vykoktal ze sebe potichu Johny
"Johny??" podivili jsem se se Simonou navzájem
"Co je??" promluvil Maxwell a při jeho slovech Johny omdlel
"Co mu je??" podivil se Maxwell
"Ale jen omdlel neboj to přežije" odpověděla jsem a otvírala dveře od vězení
"PUSTE MĚ VÉÉÉÉÉÉÉÉN!!!!!!!" křičel náš vězeň
"Neřvi!!!!!!!!!!" zasyčela na vězně Simona protože jí rozbolele hlava
"TAK MĚ PUSTE VÉÉÉÉÉÉN!!!!!" zaječel ještě víc vězeň…a Simona ho měla sto chutí uškrtit
"JÁ CHCI VÉN!" zaječel naposled než ho Simona propleskla…nebo spíš mu dala pěstí a on odletěl a připlácnul se na zeď
"Říkala jsem ti neřvi" řekla Simona teda zase spíš zasyčela…
"Co jsi do pr*ele zač???" řekl vězeň a vykašlával krev mezitím co se pokoušel odlepit od zdi a vstát
"Pokládat otázky můžeme jenom my" řekla jsem vězňovi a opřela jsem se o zeď
"Co chcete teda???" zeptal se vězeň
"Řekla že otázky můžeme pokládat jenom my..ale na tuhle otázku ti odpovím…..Co si tu chtěl v tomhle lese???" řekla Simona za mě a sedla si na židli, ale jakmile si sedla zlomila se u židle noha a Simona spadla na zem
A vězeň se mohl otlouct smíchy ,ale to naštvalo Maxwelle protože mu Simona přišla sympatická. A když Maxwell vycení zuby i babička o berlí utíká rychleji než jezdí formule1, i já bych zdrhla kdybych ho neznala.
Vězeň se okamžitě přestal smát a přitiskl se na zeď.
"Nechtěj mě naštvat" řekl Maxwell a lehl si na zem
"Ehm..Simono jsi v pořádku??" zeptala jsem se Simony, která se oklepávala…
"Jo..jo v pořádku" odpověděla Simona
"Takže co jsi chtěl v tomto lese??" zopakovala jsem otázku
"To co tě nemusí zajímat…" odsekl vězeň
"ODPOVĚZ!!!!!!!!!" křikla jsem na něj
"No tak no..uklidni se" řekl vězeň s úšklebkem
"Dobře máš to mít" odpověděla jsem a udělala jsem jutsu a přilepila jsem ho ke zdi, aby se nemohl hýbat….
"Tak teď mi odpovíš??" zeptala jsem se
"Jsi šílená!!" opověděl
"Proč??" zeptala se ho Simona
"Jsem Hokage skryté vesnice stínů" řekl vězeň
"A jak ti můžeme věřit??" zeptala se ho Simona
"A co jsi pohledával v tomto lese??" zeptala jsem se ho já
"Musíte mi věřit….hledal jsem v tomto lese tebe Jano" řekl vězeň
"Proč?????" řekli jsme (Simona s Maxwellem a se mnou) na ráz
"Heh..potřebujeme pomoct naší vesnici napadli Akatsuki !"
"A to jsi nemohl říct hned..??" zeptala jsem se
"Musel jsem si ověřit, která jsi nebo jestli tu vůbec jsi Jano" řekl vězeň když jsem ho pustila z jutsu
"A jak jsi mě poznal??" zeptala jsem se…
"Kamarádi mi poradili….že jestli někdo příjde tam mám nastražit pasti a podle nich poznám jestli to jsi ty nebo ne" odpověděl
"A jaký pasti??" zeptala jsem se
"Tak první byla židle..kluci řekli že si při výslechu nikdy nesedáš…..druhá byla křehká zeď že kdybys se dotkla tak by se zbořila …kluci řekli že se nikdy neopíráš o zeď která není přímo proti vězni proto jsem to udělal jen na postraních stěnách…" odpověděl a čekal na mojí reakci aby mohl pokračovat
"hmm…zajímavé..to znamená že ti kluci mě znají… kdo jsou ti kluci???" zeptala jsem se
"Jmenují se Gaara a Sasuke" odpověděl
"Ten hajz* tak já si na chvíli odejdu a oni na mě kují pikle" řekla jsem
"Tak to nebylo..přišli do naší země a viděli že máme potíže a já se jich zeptal jestli neznají někoho kdo by nám pomohl a tak řekl, že ty a ještě tvoje kamarádka Simona vypadá to, že je to tahle" odpověděl vězeň
"A jak se jmenuješ???" zeptala se ho Simona
"Mé jméno je Kikl" odpověděl
"To je debilní jméno" pošeptala mi Simona
"Jo jo to jo" odpověděla jsem šeptem Simoně
"Zní to jako klikl" řekl nám Maxwell
"A co dělají u vás Akatsuki??" zeptala jsem se
"Chtějí srovnat naší vesnici se zemí" odpověděl a měl skelný oči byl celkem mladý tak 20 víc ne
"A proč co jste jim provedli??" zeptala se Simona za mě
"Našli jsme jejich úkryt a tak se naštvali" odpověděl Kikl
"Aha…tak to bude síla proti nim bojovat" řekl Maxwell
"Heh..to mě tím pádem neznáš" řekla jsem
"Promiň Jano…zapomněl jsem na to malinko" řekl Maxwell "Vždyť jsme spolu nebojovali nejmíň 5 let" dodal
"To není pravda" řekla jsem
"Je" řekl Saly který akorát přišel
"Fakt???" zeptala jsem se
"Je to dost dlouhá doba kdy jsi s námi všemi tak nějak nebojovala" odpověděl Saly za všechny
"Kromě tebe" řekla jsem Salymu
"Přesně kromě mě se mnou jsi bojovala před měsícem" řekl Saly
"Prosím pomůžete nám??" zeptal se Kikl
"Jasně" řekla Simona za mě
Když jsem se pořádně připravili vyrazili jsem na cestu, bylo kolem půlnoci a byl příjemný chládek…po cestě jsme se se Simonou vyptávaly na všechny věci, které jsme chtěli vědět jako jaká je situace jestli jsou tam všichni členové Akatsuki a tak dále, a tak podobně.
"Kikle jaká je vesnice stínů????" zeptala jsem se
"Je to mírumilovná země, kde se všichni znají, ale nemáme rádi cizince tak se prosím vás nedivte že na vás nebudou zrovna nějak hodní…" řekl Kikl
"Aha takže se máme na co těšit" řekla Simona a popošla aby šla vedle mě….
"Johny vidíš už něco???" zeptala jsem se Johnyho
"Ne nevidím nic Jano" odpověděl Johny
"Jak daleko je vesnice stínů??? Jdeme už skoro půl dne a nic!!!" stěžoval si Johny
"Vesnice skrytá stínů je daleko den a půl" odpověděl Klik
"Coooo?????" vyjekl Johny….
"Uklidni se to přežiješ neboj…" uklidňovala jsem Johnyho
"To nepřežiju!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" kňučel Johny
"Tak si dáme pauzu" řekla Simona a ukázala na louku….
"Dobře" souhlasili jsme všichni…
Když jsme si rozbalili věci a udělali skromný příbytek náhodou, kdyby začalo pršet, rozhodli jsme se se Simonou, že se koukneme po okolí….
Vyšli jsme na západ.
"Vidíš to co já????" zeptala se mě Simona
"Jo…" odpověděla jsem
"A co budeme teď dělat???" zeptala se mě Simona zase
"Zatím nic…" odpověděla jsem a koukala dál
"A nevyzkoušíme to??" otázka pro mě od Simony
"Kdo tam bude poslední, je padavka…" řekla jsem a rozeběhla jsem se ke krásnému vodopádu, který tam hučel, měl křišťálovou vodu a krásně svěží….
Už jsem byla u vodopádu, ale počkala jsem na Simonu aby nebyla ta padavka…XD
Rychle jsme se svlíkli a nechali jsem si jenom spodní prádlo…. Náhle však jsem něco slyšela, jako by praskla větývka no spíš větší větev a zdálo se mi, že jsem slyšela i kroky, ale né jedny ale více….
"Co je Jano??" zeptala se Simona
"Ale nic…" řekla jsem Simoně a dál jsme blbli ve vodě
Náhle se ze křoví kolem nás vyhrnuli ninjové, bylo jich poměrně dost
"Hups.." řekla jsem, stojící se Simonou polonahá ve vodě



Část 14.

1. června 2008 v 14:45 | Janya |  Sasuke a já
Když jsme už nevěděli vůbec odkud jsme přišli protože se nám točila hlava od toho jak jsme se pořád otáčeli….
Rozdělali jsme si ohníček…….ale buřty jsme neměli….. a udělali si postýlku z listí aby byla aspoň malinko měkká…..
"Jano..bojíš se??" zeptala se Simona
"Ne..Proč?? A ty??" zeptala jsem se také
"Chjo….Já se nebojím" odpověděla Simona
"Proč chjo??" zeptala jsem se…
"Protože jsem myslela že by v noci mohla být sranda.." řekla Simona
Koukla jsem se na oblohu a viděla samí hvězdy … jak zářili a zářili a zářili a dobrou noc….
Když jsme obě se Simonou usnuli ani nevím jak se nám to povedlo …něco mě začalo šťourat do zad jako klacíčkem….Simona byla už vzhůru a seděla jak skála…
"Simonu přestaň mě dloubat do zad nebo tam budu mít modřinu" řekla jsem Simoně která koukala nade mně
"Simono..Slyšela jsi mě??" zeptala jsem se jí ještě jednou
(asi se ptáte jak mě mohla šťourat do zad když seděla přede mnou ale ona umí různě techniky a tohle je jedna z její techniky že dokáže ovládat nějaké předměty ale jen do určitý vzdálenosti)
"Ja …..Ja….Jano………..OOOOOOootooočč sssssseeee!!!!" vykoktala ze sebe Simona
"Chjo jestli je to nějaký ten tvůj žertík tak si mě potom nepřej" oznámila jsem Simoně a otočila jsem se ale to jsem asi dělat neměla…protože tam stálo nějaké zvířátko které mělo asi 2,5 metru na výšku a 5 metrů na dílku….
" Ehmm……Zdravím…" řekla jsem zvířátku..
Ale zvířátko na mě zařvalo a mě se zježili chloupky a Simoně jak by smet….
Pokoušela jsem se tak nějak procouvat k Simoně kolem ohníčku…..Když se mi to konečně povedlo dali jsme se do mluvení aby jsme vymysleli nějakou strategii jak zdrhnout….
"Simono víš co teď??" zeptala jsem se Simony
"To se mám já ptát tebe ty máš vždycky únikový plán …ne já!" oznámila mi Simona
"Aha …takže….poslouchej .." nestačila jsem dopovědět
"Měli byste si šeptat protože vás takhle slyším!!!!" oznámilo nám zvířátko a já myslela že mě omejou…
Byla jsem zvyklá že zvířata mluví ale ne u tich které neznám..i když správně bych je měla znám..
"Jano….. nedoufal jsem že se někdy s tebou potkám…Čest a slávu naší KAGE" řekl a uklonil se
"Ehm…těší mě…ehm jak se jmenuješ??" zeptala jsem se
"Nemám jméno" řekl a sedl si
"Ty ho znáš??" zeptala se Simona…
"Ne ale všechny zvířata znají mě..takže on mě zná ale já jeho ne..(je to logický??)" vysvětlila jsem jí.. i když bych po pravdě měla znám všechny zvířata žijící v okolí skryté vesnice….Ale tenhle mi asi nějak unikl
"Co tě zavádí do takových pustin kam živá noha nevkročí protože mají strach??" zeptalo se zvířátko beze jména..
"No honili nás …no tak jsme jim utekli a skončili jsme tady ale nevíme kde to jsme..Kde to jsem???" vysvětlila jsem zvířátku jak to že jsme tu.
"A kdo vás honil???" zeptalo se zvířátko..
"To není důležitý" odpověděla jsem
"Není???" podivila se Simona
"Pšš.."napomenula jsem Simonu..přistoupila k ní blíže
"Simono prosím tě neříkej mu kdo nás pronásleduje pak by nám chtěl pomoct a jak bys takovýhle zvířátko chtěla mít vedle sebe na cestě???" pošeptala jsem Simoně
"Aha…" řekla Simona a usmála se na zvířátko
"Tak co??? je to závažné že vás pronásledují nebo ne???" zeptalo se zvířátko
"Ne..ne…ne" odpověděla jsem rychle
"Tak to je dobře…. stejně vám pomůžu" řekl ochotně
"Nééééééé..ne to nemusíš" řekla Simona
"Já chci.." řeklo zvířátko a nedalo se odbít ani přemluvit…no má to i dobrou stránku nikdo si na nás netroufne s takovýmhle zvířátkem každý se nám bude vyhýbat už z dálky….
"Chjo tak dobře" řekli jsme se Simonou najednou…
Když nás zvířátko vyvedlo z lesa dohodli jsme se se Simonou že mu musíme dát jméno…
"Jaký jméno by se ti líbilo???" zeptala jsem se zvířátka
"Jaký??..Já nevím.." řeklo zvířátko..
"No tak nějaký si řekni" řekla Simona…
"Když já nevím..NEVÍM!!" řeklo zvířátko…
"Tak co třeba Pat??" zeptala jsem se
"Pat ne!" řeklo zvířátko
"Proč ne??" zeptala se Simona
"Protože se mi nelíbí" odpovědělo zvířátko
ASI PO HODINĚ
"Mark..Dominik…Jerry…Kurt" říkala jsem jména zvířátku..ale spíš to vypadalo jako bych si je říkala sama pro sebe protože už mě bolela pusa…No to víte po hodině mluvení chudák hlasivky
"Ne..ne..ne..ne!" řeklo zvířátko
"Proč ne?" zeptala jsem se zoufale
"Protože ne…nelíbí se mi" řeklo zvířátko..
"No tak to je blbý vybírat pro tebe jméno když se ti žádný nelíbí!" Řekla Simona…a měla jsem pocit že by ho nejraději uškrtila tady na místě
"Tak co třeba Johny??" zeptala jsem se zvířátka s mým posledním jménem které mě napadlo..
"Jooo to je hezký" řeklo zvířátko nadšeně
"Co??? To jsi tohle jméno nemohla říct hned!!" řekla mi Simona
"Já nevěděla že se mu líbí" řekla jsem Simoně
"Takže se budeš jmenovat Johny.." řekla Simona Johnymu
"Souhlasím" řekl hrdě Johny
"No ale co teď??" zeptala se Simona cestou ke skryté vesnici
"No jo já jsem chtěla za kamarády zvířátky" řekla jsem zaskočeně
"Tak se ještě otočíme.." řekla Simona
"Tak jo" odpověděla jsem nadšeně protože jsem to od Simony neočekávala
"Hele a kde vůbec jsou ti tvoji kamarádi??" zeptala se Simona
"V lese…" odpověděla jsem
"A v jakým že bych nás tam rychle dopravil??" zeptal se Johny
"V Krvavém lese" odpověděla jsem
"CO????? o_O!" podivila se Simona
"No co???" řekla jsem
"Vždyť kdo tam vkročil už se nikdy nevrátil" řekl Johny za Simonu
"No já vím" řekla jsem a pokračovala, ale Simona a Johny tam stáli jako by přimrzli…
"No tak pojďte vyrůstala jsem tam, znám tam všechny kdo tam žije….tak se nebojte!!!" křičela jsem na Simonu a na Johnyho kteří byli celkem velký kousek za mnou
SKORO U LESA (teda u lesa jsem jenom já)
"Nebo tam chcete čekat až pojede Černý jezdec???" zeptala jsem se s úšklebkem
"Č_č_černý jezd_dec???" zakoktal Johny a celkem jsem se divila při jeho velikosti a síle že se bojí
"Kdo to je???" zašeptala mi Simona do ucha když ke mně přiběhli
"To je můj kůň a velice ostrý brnění" odpověděla jsem
"Aha…… takže nám nic s tebou nehrozí??" zeptal se pro jistotu Johny
"Ne…..ale jestli budeš otravovat stačí mávnout rukou a budeš mít potíže" řekla jsem schválně výhružně
"CCCooo tímm myslíš???" zeptal se mě Johny
"Copak ti to není divný že už jsme skoro ve prostřed lesa a ještě nikdo nás nenapadl???" zeptala jsem se
"Protože jsme s tebou" řekla Simona
"To taky..ale od té doby co jsme byli asi kilometr od lesa nás sledují moji kamarádi a kdyby mě neznali tak bych ani nestihla vkročit jednou nohou do lesa protože by bylo po mě….Moji kamarádi tuto oblast střeží tak že ani brouček neprojde…natož tří metrový zvíře na výšku.." dodala jsem po pravdě co se odehrává v tomto lese
"Aha…." řekl Johny a byl nesvůj
"Takže nás celou dobu někdo sleduje??" zeptala se Simona
"Ano…a to není všechno pokud si nedáš pozor tak můžeš ještě spadnout do pasti" řekla jsem a myslím že Johny měl nahnáno
Když Simona šla kousek za mnou a ohlížela se zjistila jsem že tam přibili pasti o kterých jsem ani nevěděla …a to tak že Simona asi do pěti spadla…XD
"Ehm…Simí velice se ti omlouvám ale o tihle pastí vůbec nevím" řekla jsem jí na omluvu
"To nic…já jsem si už zvykla s tebou že nepřijdu dumu bez škrábance" řekla Simona
Když to dořekla pískla jsem na prsty a zvedla jsem ruku….Asi po půl minutě stání se z okolí vyhrnuli ti kteří nás sledovali a že jich bylo dost….
"Ehm…Jano???" podivila se Simona když jí obklopovalo asi 500 vlků
"Neboj oni ti nic neudělají" odpověděla jsem
"To nás všichni tihle sledovali???" zeptal se Johny
"Ještě se vzduchu nějací..přibližně 350 ptáků a nějakých tich brouků" odpověděla jsem Johnymu který tam stál a ani otočit se nemohl
"Ale teď musíme běžet nebo to nestihneme než se setmí a to nechtějte vědět co se probouzí"
řekla jsem a už běžela
Simona a Johny nečekali ani vteřinu a už mě předbíhali jak nechtěli vědět co se probouzí…jen tak mezi námi večer se probouzejí jezevci a srnky..ale taky bohužel takový krásný zvířátko myslím že už byste ho měli znát je to Maxwell…..
Když jsme doběhli na louku přišel nás uvítat Saly
"Vítám tě doma …Jano" řekl Saly a přišel ke mně blíž
"Jujky tady jsem už dlouho nebyla…….. kdo nastražil ty nový pasti???" zeptala jsem se Salyho