Část 9.

14. března 2008 v 14:00 | Janya |  Sasuke a já
ale zpět k rozhovoru:
"Tak co tu děláte?" zeptala jsem se
"No my jsme tě přišli navštívit po dlouhé době ale narazili jsme tu na tyhle" vymlouval se Kair
"A kde je Saly?" zeptala jsem se
"No … Někde tady pobíhá" odpověděl
"Chjo" kolik vás tu je asi????
"Zmizte není vhodná chvíle..!" řekla jsem mým kamarádům zvířatům
"Co??" udivili se
"Zítra ráno se sejdeme u jezírka.. prosím!" vysvětlila jsem jim to
"Dobře" řekl vůdce Saly a dal povel na odchod…..
Teď vám asi podrobněji řeknu co se stalo když jsem přišla do lesa, když mi bylo pět let….
..................................................................................................................................................
Začíná to ránem. Když se probudím vidím kolem sebe samé zvířecí hlavy. Taky mě to dost vyděsilo tak jsem zařvala na celý les a že je ten les dost velký křičela jsem dost hodně.
"Uklidni se.. nekřič tolik vyplašíš veverky.." řekl klidně Saly Hřebec .. černý kůň už jinak nevím jak jinak bych ho nazvala
"Proč veverky?" zeptala jsem se ..teda nevím proč veverky proč ne třeba ptáčky
"Protože se to tak říká" řekl Saly a odcházel jako kdybych nevyděsila celý les
"POČKEJ kam jdeš!" křičela jsem za Salym
"Už jsem ti říkal nekřič vypla…."
"Vyplašíš veverky.. Já vím ale kam jdeš?" přerušila jsem Salyho
"No jdu se projít.. napít.. tak jako každé ráno" řekl a pokračoval v chůzí
"A co já?" zeptala jsem se
"Vlez mi na záda!" řekl a pokračoval
"Proč mě tak odhazuješ?" zeptala jsem se
"Říkám vlez mi na záda!!" zopakoval to Saly
"A co ti dělám že mě odhazuješ?" začínal mě štvát
"Právě že nic.. A už konečně si na mě sedni!!!!!!!" řekl a zastavil se
"Ježíš.. aha..takhle jsi to myslel" konečně jsem pochopila
"A jak jinak asi?" zeptal se dosti nechápavě
"No u nás tohle znamená něco jiného" odpověděla jsem
"Aha" řekl, a když konečně jsem se mu vyškrábala na ZÁDA jeli jsme někam … ale nevím kam..
Když se Saly rozeběhl myslela jsem že letím vzduchem..
"Zpomal máš pryvisuků rychlost vnímám ji len šestým smyslem máááááám závrať"
Náhle Saly zastavil a já mu přelítla přes hlavu
"Hele jestli hodíš šavli tak na stranu JÓ?" oznámil mi Saly
"Vždyť já si zpívám!" zaječela jsem na něj ještě s hlavou ve stromě, protože zastavil před stromem a já to plnou padou napálila do něj….
"Aha" řekl a omluvil se mi..
"Kam teď tady je rozcestí?" zeptala jsem se s boulí na hlavě
"Nevím tak ty jdi tam tudy a když se nevrátíš do hodiny tak vím že tam tudy nemám chodit" řekl a usmál se od ucha k uchu
"Ha ha ha móc vtipné až se za břicho popadám" řekla jsem uraženě
"Kde?" zpozornil Saly
"Co kde?" zeptala jsem se
"Kde se popadáš za břicho?"
"Spi dál" řekla jsem a mávla rukou
"Ale já nespím" zabručel Saly
"Nech to plavat" mávla jsem podruhé rukou
"A co tu plave?"
"Ty mě chceš vytočit !!!!!!!!! ale to se ti nepovede..milej zlatej" oznámila jsem Salymu
"Já jsem zlatej ?? kde??" a začal se prohlížet
"Vlez mi na záda" řekla jsem mu
"Rád bych ale máš je trochu malá" odpověděl Saly
"Chjo.. Nereš to" a šla jsem dál
"Co nemám řezat?" zeptal se mě a už jsem měla sto chutí mu jednu vlepit
"Ne řezat ale řešit!" vyjasnila jsem mu situaci
"Aha.. a teď jsme zase na začátku" a znovu se usmál
"Na jakém začátku?" zařvala jsem na něj
"Ha vytočil jsem tě……….. takže jsme v půlce" a usmíval se ještě víc
VÍ NĚKDO O ČEM TO MLUVÍ???
"Radši bych ten začátek" řekla jsem se sklopenou hlavou
"Dobře" řekl Saly
"No dobře tak začni" řekla jsem a poslouchala
"Co mám začít?" podivil se
"Nechme toho nemá to cenu" řekla jsem a šla jsem blíže ke křižovatce
"A kolik by to jinak stálo?" zeptal se
"A co zase?" zoufalý pohled
"No když říkáš že to nemá cenu" zopakoval mi to co jsem mu řekla ale bohužel v jiném smyslu
"Chjo"
"Tak jdeme tudy" řekl Saly a šel do prava
"No hurá!!!" řekla jsem si radši pro sebe
"Asi tě budu muset naučit to co se říká u nás.." řekla jsem mu a vyskočila jsem mu na záda
"A nebo spíš na opak protože teď tu s námi budeš minimálně 5 let" řekl a šel dál
"Co?" podivila jsem se až mi vlasy stáli hrůzou
"Je to zákon….. až dovršíš určitých znalostí a až přijde čas tak zůstaneš mezi lidmi"
Tehdy jsem to nechápala ale teď už ano…. vím co tehdy myslel
"To bude opruz … minimálně pět let…. tu chcípnu….. chjo .. proč já..!!" říkala jsem si jen tak
"Co si to tam meleš?" zeptal se mě Saly
"Nic..nic..nic." odpověděla jsem zaraženě..
"Tak začnu s pravidly které jsou nezbytné proto abys to tu vůbec přežila.."
"Tak já budu zápasit ještě o svůj život?? Kam jsem se to dostala!" říkala jsem si v duchu, slezla jsem ze Salyho protože mě zajímala díra ve stromě. Tak jsem tam strčila hlavu.
"Takže 1. pravidlo zní… nestrkej hlavu do stromu.." ani to Saly nedořekl
"COOOOOO? Proč?" zeptala jsem se z ozvěnou stromu
"Protože…"
Ani to zase nedořekl a zjistila jsem to sama. Protože v dutině žijí veverky nebo jiná havěť a já zrovna narazila na díru se skunkem. A co udělal snad ani říkat nemusím
"Fůůůůj.. to je puch!!!" vykřikla jsem a hned jsem vylezla s hlavou ven
"Nevidím" křikla jsem a složila jsem se na trávník… mezitím tam Saly umíral smíchy…
"Opláchni se ve vodě!!" řekl Saly a odtáhnul mě k vodě
Já jsem strčila hlavu pod vodu.. Už to bylo dobrý a jak ta voda krásně chladila tak jsem si tam máchala ruce.. Najednou mě něco kouslo.. když jsem vyndala ruku z vodu . Měla jsem piraň zakouslou ho ruky…
"2. pravidlo zní nenechávej nic dlouho ve vodě" řekl Saly trocho pozdě jako předtím..
"ááááááááá slez ty potvoro" řvala jsem na piraň a tloukla jsem s ní o strom.. myslím že ta piraň byla z oceli nebo z čeho protože potom co se konečně pustila ve stromě byla díra ale piraň neměla ani škrábanec….
"Ještě nějaký pravidla???" zeptala jsem se s výrazem že ho zatáhnu do nějaké uličky a tam ho zabiji…problém byl vtom že tu nebyla žádná ulička.
"Ne" řekl a šel klidně dál
"To je jako vše?" zeptala jsem se rozzuřeně
"Nerozčiluj se tak kvůli takové prkotině" řekl Saly a šel klidně dál
"No tak mi řekni ty jak to děláš že se nerozčílíš?" zařvala jsem na něj…
"Neřvi… A jak se uklidnit tě naučím někdy.. uvidíš že až skončím s výukou tak tě nevyvede z míry ani hurikán nebo atomovka.. nebo zkáza země.." řekl a zase pokračoval v cestě..
"Tak zpomal aspoň trochu" řekla jsem už klidně…
"Tak naskoč" řekl a zastavil.. jen jsem mu hupsla na záda a už jsme zase jeli
…………………………………………………………………………………………………..
Dorazili jsme do takového hlavního tábora.
Jakmile jsem seskočila ze Salyho hned jsem si lehla a usnula……..
..............................................................................................................
"Stávat budíček!!!!!!!!" křičel mi do ucha Saly
Já jako patrona jsem vyletěla z postele a spadla jsem na zem…… TVRDOU zem…..
"Co blázníš" řekla jsem vyděšeně
"Ale nic .. to proto že dneska začíná tvůj pěti roční trénink…" řekl a usmál se od ucha k uchu
"CO!!!!! Pěti roční!!!!!?" vyjekla jsem a jelikož jsem pila tak jsem se málem udusila…
"No jasně" Saly to řekl tak chladně až mi přejel mráz po zádech
Sbalila jsem si několik věcí sice s námahou ale co se dalo dělat…
Když jsme vyrazili na cestu bylo ráno ale než jsme došli k místu kde strávím svých pět let tak se setmělo…
"Jsme zde" řekl Saly potichu
"Proč šeptáš" zeptala jsem se
"Pšššššššššš. .. .. .. .. potichu tady to není jako tam!" řekl Saly a měla jsem pocit že se mu klepou nohy
"Ty se bojíš?" zeptala jsem se dost udiveně
"Nééé…. co blbneš já a bát se..?" řekl Saly. Ale náhle něco šustlo za námi a Saly málem vyletěl z kůže.
"Co to bylo?" zeptala jsem se
"To bych taky rád věděl" zněla odpověď
Utábořili jsme se a usnuli.. Ráno když jsem se probudila byla jsem tam sama… A na místě kde spal Saly byl vzkaz
"Promiň Jano ale tenhle trénink musíš zvládnout sama… Kdybys umřela nebyla bys poslední ano první….Ale držím ti kopyta…. A snad když to zvládneš nebudeš mi mít za zlé že jsem tě tam nechal na pospas….. Jakmile toto přečteš, jsou kolem tebe různé nástrahy a různí protivníci, ale věř mi že tohle je boj na život a na smrt…." Zněli Salyho slova…
"No tak to jsi mě vážně uklidnil!!!!!" zařvala jsem na celý les….Ale to jsem asi dělat neměla, protože jakmile skončila moje ozvěna vyřítilo se "nějaké" stvoření z lesa, a já měla co dělat abys se ubránila….
Po pravdě jsem ráda že mě tam Saly nechal né jenom že jsem se naučila ovládat spoustu nových a vymyšlených technik….
Ale i dokázala jsem úplně využít svoji chakru…. neboli jinak řečeno tomuhle se říká naprosté ovládání chakry…. na světě je asi jenom 100 lidí kteří to dokážou a kdo to dokáže tak nemá soupeře…..


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama