Část 3.

7. března 2008 v 17:47 | Janya |  Sasuke a já
"Dobré ráno" slyšela jsem něčí hlas
"Vstávej" řekl hlas výhružně
Když jsem otevřela oči přede mnou stála Simona.
"Někdo řekl moje jméno?" rychle jsem vyskočila a vyhnula jsem se její dýce.
"To musí někdo říct tvoje jméno?" optala se
"Jo protože je to prokletí" odpověděla jsem
"Na prokletí kašlu" odsekla a vrhla se na mě.
Boj mohl trvat věcnost ale nesměl by tam být jeden moment.
Protože v tom momentě tam vešel mistr a vzal dotyčnou Simonu a zamknul jí ve vedlejším pokoji.
"Já jenom myslela že se do tohohle boje nikdo nemá pléct?" zařvala jsem na něj.
"A to řekl kdo?" kouknul se na mě mistr.
"Když ona přijde bez vyslovení jména proč nemůžu přijít já?" to musím uznat že mistr má pravdu.
"Jsem prostě skvělý"
řekl mistr a pochválil se sám.
No dobře nechám toho jdu se kouknout vedle na ni. Přes stěny jsem slyšela slova která nejsou zrovna hezká.
"Promiň že tě tu držíme ale nemůžeš jít" řekla jsem vesele.
"Proč?" jo to bych taky ráda věděla ne jenom ty Simono.
"Proč jsi šla vůbec na stranu zla???" zeptala jsem se.
"A proč ty na stranu dobra" vyjekla ještě naštvaná z boje.
"Protože to jinak nešlo" řekla jsem a sednula jsem si.
"Aha," řekla Simona "chceš to vědět, protože jsem taky neměla na výběr" dodal.
"Ale teď máš" řekla jsem a koukla na ni.
"Co tím myslíš?" zeptala se nechápavě.
"No že tu můžeš zůstat , nemusíš se vracet." řekla jsem
"A proč bych tu asi zůstávala nevíš to?" zeptala se
"No protože teď máš na výběr." a usmála jsem se.
Simona se zamyslela a pak jenom koukla na mě.
"Aspoň to zkus" řekla jsem a ochotně jsem jí otevřela dveře.
"Zkusit to můžu" řekla. Ale řekla bych že večer si budu muset dávat bacha.
Když vyšla ven koukala se kolem sebe.
"Ty jsi tu bydlela poblíž viď" zeptala jsem se Simony.
"Jo bydlela měla jsem to tu ráda do té doby než se vesnice rozdělila na dobro a zlo" řekla smutně
"Ale vždyť tu už zlo dlouho není" povídám
"Já vím ale jakmile se přidáš na jednu stranu tak tě už nechtěj pustit i kdybys nevím co" řekla smutně a sedla si na lavičku.
"No a ty ses přidala na tu špatnou stranu." jakmile jsem to dořekla Simona zase vstala a prohlížela si to co neviděla ani nepamatuje.
"Hodně se to tu změnilo" řekla a koukala na bojiště.
"Jo to jo" odpověděla jsem a koukla jsem na přicházejícího Naruta.
"Kdo to je?" zeptala se Simona.
"Jeden otrava." odpověděla jsem a usmála se.
"Kdo to je Jano?" zeptal se Naruto když přišel k nám.
"Simona, a nekoukej na ní tak pobožsky" odpověděla jsem a chystala se odejít.
Naruto zčervenal a ptal se dál ptal na otázky ale né mě ale Simony.
Ta chudák celá byla unavená víc než když jsem se jí vyptávala já.
"Naruto" řekla jsem už celá rozčílená.
"No?" odpověděl
"Nech ji máme něco jiného v plánu než usínat pod křížovým výslechem" řekla jsem a už jsem odcházela.
"Ale já ještě neskončil" jakmile tohle řekl přistála mu moje pěst v obličeji.
"Už jsi skončil?" zeptala jsem se pro jistotu
"Jo" odpověděl a vstával ze země.
"Simono?" "Spíš?" zeptala jsem se Simony která byla opřená o strom.
"Co už je pryč?" vzbudila se a koukala kolem sebe.
"Jo už jo" odpověděla jsem a pokračovala v cestě k jezeru.
"Jak dlouho jsem spala?" zeptala se mě Simona.
"Asi půl hodiny" odpověděla jsem a když už jsme byly u jezírka šla jsem si k němu sednout.
"Tady máme klid takže můžeš začít povídat jak si se dostala na stranu zla?" sedla jsem si a koukla na Simonu.
"No ono není o čem povídat prostě jsem k nim jednoho dne přišla a už zůstala." odpověděla , sedla si a opřela je o strom.
"Jano? Kde jsi byla celou dobu co jsem tě hledal?" řval na mě z dálky Cloud
"Se Simonou." odpověděla jsem
"S kým?" zeptal se Cloud
"Se Simonou" odpověděla jsem po druhé.
"Aha" " Kdo to je?" zeptal se když už stál vedle mě.
"Simona je ….no ona…. je ….. no ninja." zalhala jsem protože Cloud to nemusí vědět že je to Démonka.
Simona se jenom na mě koukla a odsouhlasila to.
"Aha" "Já jsem Cloud" řekl a podal Simoně ruku.
"Já jsem Simona." řekla a zčervenala.
"Hele Jano já jsem chtěl abys mi s něčím šla pomoct" řekl Cloud
"Už jdu" řekla jsem Cloudovi "Počkej tady" dodala jsem aby Simona nikam nechodila aspoň né daleko.
"Jo neboj" odpověděla a vstala.
SIMONA : procházela se kolem rybníčka a když jsem dlouho nešla šla do lesa se kouknout po okolí. Ale to asi dělat neměla , protože potkala Naruto.
"Ahoj kde se tu bereš?" zeptal se Naruto nadšeně.
"Ehm .. no čekám na Janu." odpověděla a chtěla odejít.
"Ona tu není" zeptal se aby to věděl.
"Ještě ne ale za chvíli přijde" řekla a rychle chtěla odejít. Ale Naruto před ní skočil.
"No tak máme chvilinku čas." řekl Naruto a přitiskl Simonu ke stromu.
"Pust mě" řekla ale Naruto se čím dál víc přibližoval ústy. Když už chyběl malilinkatý kousíček. Vzal ho někdo za rameno. Naruto se otočil spatřil Clouda a pak už jenom černotu protože ho Cloud praštil a cestou srazil jeden strom. Jeden!!!!! No dobře byly dva.
"Jsi v pořádku?" zeptal se Cloud starostlivě.
"Jo jsem" odpověděla Simona
"Ale zvládla bych to sama" dodala k tomu aby nevypadala jako nemožná.
"Jo tak sama to jsem viděl" řekl Cloud takovým tím jeho tónem.
"Ha ha kdybys mi nechal čas….."
"No tak přece se nechcete hádat? a vešla jsem do rozhovoru.
"Kdo se tu hádá?" zeptal se Cloud
"Já nevím" odpověděla jsem a usmála se.
"Jano" slyšela jsem mistra.
"Ano." odpověděla jsem
"Pojď sem" řekl a opřel se o nedaleký strom.
"No co je?" zeptala jsem se zvědavě
"Ví to že je Simona…. no že prostě není jako mi?" zeptal se mistr šeptem.
"Ne" odpověděla jsem podle pravdy.
"Dobře jsi udělala ani mu to neříkej." řekl mistr a odešel
Tahle jeho věta mě nějak udivila. Jindy chce aby všichni všechno věděli. No neva když mu to nemám říkat tak to řekne Simona až bude chtít.



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama